renailt sport spider
28. 3. 2008
Člověk prostě nemůže uvěřit vlastním očím. Co je to za oranžovou svítící placku? Že by tu přistáli mimozemšťané? Právě za soumraku vypadá tahle kárka přesně jako nějaký podivný létající talíř. Jean-Franco Inguscio totiž vybavil svůj Renault Sport Spider pěknou řádkou modrých neónů, a aby celek vypadal dostatečně futuristicky, zastavěl do něj navíc spoustu průhledného plexiskla. Tahle úprava ale není jenom o designu.
Tu nejpodstatnější věc by bylo záhodno sdělit na rovinu hned na začátku. Belgičan Jean-Franco má rád zvláštní auta. A jako vyučený zahradník klade obzvlášť důraz na pěkné tvary a perfektně sladěné barvy. Když uviděl Renault Sport Spider úplně poprvé, věděl okamžitě: "Tak tohle auto musím prostě mít." Renault Sport Spider je zaprvé velmi vzrušující a zadruhé velmi vzácné auto. Za čtyři roky, mezi lety 1996 až 1999, totiž postavila automobilka Renault pouhých 1 640 kousků. Jeho hliníkové šasi pochází z Dánska a všechny vyrobené Spidery byly ručně montované u divize Alpine v Dieppe. Spider je poháněn motorem z modelu Clio Williams, jehož stádo 147 koní má s necelou tunu vážící karosérií opravdu snadnou práci. Z nuly na 100 km/h zrychlí malý sporťák za 6,9 s, což je neklamným znamením toho, že s nízkým roadsterem se člověk rozhodně na silnici nenudí.
Jean-Franco koupil tenhle neobyčejný sporťák za nějakých 32 000 € v roce 1997 u svého dealera vozů Renault v rodném Gilly. Auto mělo (tedy vlastně nemělo) už v sérii spoustu zajímavých vychytávek, jako třeba že nemělo servořízení, střechu a také ani topení. Prostě auto pro pořádného chlapa, ne pro nějakou třasořitku. Na druhou stranu by mu leckterý tuner mohl závidět sériově dodávané lambo doors, za které dneska vyhodíte šílené peníze. Je asi jasné, že si Jean-Franco se Spiderem užil spoustu legrace. To prakticky až do roku 2000, kdy ho zaujala extrémní závodní verze Spideru Cup, která se lišila od civilního provedení v podstatě pouze o 30 k silnějším motorem. Tady se náš zahradník rozhodl, že bez verze Cup jeho život prostě nemá smysl, plácl se přes kapsu a potěšil místního prodejce Renaultu tím, že mu zvedl roční obrat zhruba o 3 500 €. Právě takovou cenu totiž měly veškeré komponenty motoru z verze Cup, které byly potřeba vyměnit. Speciální elektronika motoru tlačí od té doby jeho výkonovou křivku směrem vzhůru. Jean-Franco také vyhodil původní sériové výfukové potrubí do starého železa a nahradil jej laděnou verzí Cup. Pouze pro dodávaný sportovní katalyzátor neměl pochopení a nahradil jej jednoduchou nerezovou trubkou. Nepřehlédnutelný koncový tlumič z ušlechtilé oceli dodala firma RES-Motorsport. Aby se mohl šestnáctiventilový dvoulitr pořádně nadechnout, nainstaloval Jean-Franco otevřený filtr BMC, který svým karbonovým stylingem a patřičně tlustou nerezovou power rourou sekne polozávodnímu motoru Williams skoro jako ušitý přímo na míru.
Motor aktuálně disponuje podle Belgičana výkonem, pohybujícím se mezi 190 a 200 koňmi. I kdyby jich tam bylo jen 180, lehkému Spideru musí prozatím stačit. Obzvlášť proto, že auto nemá žádný posilovač brzd, a když chce člověk zfleku zastavit, musí nastoupit hodně hrubá síla. Další nákup ve velkém uskutečnil Jean-Franco ve Francii, přesněji řečeno u firmy ACE Tuning. Tato firma se specializuje na dokonale tvarované laminátové kity pro automobily Renault. Náš Belgičan ale zakoupený bodykit dál zušlechtil, ještě předtím, než je začal montovat na svůj Spider: přední kapotu dodatečně vybavil vstupy čerstvého vzduchu, které znamenitě pasují k agresivní přídi. Všechny otvory jsou vybaveny mřížkou ze stříbrného tahokovu. Zadní nárazník náš tuner upravil, nastavil karbonem a vybavil jej též několika výdechy. Na kapotu motoru potom připevnil mohutnou lopatu v podobě karbonového křídla. Ne, to není žádná tisková chyba, Spider má motor před zadní nápravou.
Po úpravě karosérie musel náš tuner najít ještě vhodný lak. Při procházení vzorníku našel v paletě Lamborghini tuto nápadnou pomerančovou barvu a místní lakovna Zen Car dostala zcela jednoznačný požadavek. Kluci ze Zen Caru se svého úkolu zhostili s nebývalou chutí. Nenalakovali Spider pouze několika vrstvami ušlechtilého italského laku, ale vybavili jej navíc i několika airbrushovými motivy. A co víc, poradili Jean-Francovi, aby se zajel podívat na výtvory, které má na svědomí Dominique Salladini. Tento chlapík má totiž naprosto fantastické představy o tom, co vše se dá realizovat z plexiskla a právě na tvarování a úpravě tohoto materiálu si založil svou malou firmu - Creaplex sprl. Dominique se pro projekt na bázi francouzského Spideru doslova nadchl a spolu s Jean-Francem vymyslel snad ten nejšílenější interiér, který jsme měli dosud možnost vidět. Poté, co auto opustilo halu Creaplexu, má průzračné plexisklo na místech, která jsou v normálním případě naprosto neprůhledná. Například sedačky Recaro dovolují skrze transparentní dosedací plochu prohlédnout až na samou podlahu auta, jinak velkoryse nasvícenou modrými neony. Volant Billet Eagle od té doby už nebrání přímému pohledu na přístroje, jeho věnec je také zhotovený z průhledného plexiskla. Od Billetu mimochodem pocházejí i 18" kola GTP52. Pod přístrojovou deskou a ve výplních dveří se nalézají neony nasvětlené zástavby z karbonu. Také prostor pro nohy se blýská a září: plexiskla a neonů je tu nespočet, opravdové světelné šílenství. Člověk by málem přehlédl takové fajnovky, jako třeba průhledná řadička a páka ruční brzdy Momo, vnější zpětná zrcátka z Ducati nebo vnitřní zpětné zrcátko vyvedené v custom stylu, vše se totiž ztrácí v záplavě namodralého světla. Přitom tu není hodné pozornosti pouze to, co svítí: vyleštěný hasicí přístroj Sparco vypadá naprosto bombasticky a navíc i plní svůj účel. Láhev s oxidem dusným za zády cestujících je naproti tomu jenom takovou vábničkou pro oko zvědavců, která slouží bez původního účelu.
Komentáře
Přehled komentářů
Zatím nebyl vložen žádný komentář